Proč večer saháme po hrách, které už známe

Máš někdy pocit, že ostatní rodiče po večerech staví s dětmi sopky z jedlé sody, vyrábějí modely sluneční soustavy a hrají deskové hry, jejichž pravidla mají víc stran než průměrná detektivka? A ty jsi ráda, že po celém dni vůbec sedíš? Pokud ano, nejsi v tom sama.
Kartička pexesa na touchpadu notebooku

Po práci, školce, nákupu, vaření a nekonečném proudu dětských otázek nemáme problém najít deset minut na hru s dětmi. Problém je někde úplně jinde. Nemáme energii znovu přemýšlet. Celý den děláme jedno rozhodnutí za druhým. Co obléct dětem. Co uvařit. Co odpovědět na e-mail. Co nezapomenout zítra ráno… Večer už náš mozek jednoduše nechce dělat další rozhodnutí.

Past jménem „skvělá nová hra“

Přesto chceš s dětmi strávit chvíli společně. A tak objednáš tu skvělou novou deskovou hru, kterou všichni chválí.

Příjde večer, děti si sednou ke stolu, ty otevřeš krabici. A pak vytáhneš návod.

Osm stran hustého textu.

Začneš číst. Na konci druhého odstavce zjistíš, že už vlastně nevíš, co bylo v prvním.

A do toho se ozve: „Mami, tak kdy už budeme hrát?“ V tu chvíli víš, že dnes to nebude. Ne proto, že by hra byla špatná. Ale proto, že tvůj mozek už pro dnešek odpracoval svoji směnu. Už té mentální zátěže bylo dost.

Proto se vracíme ke známým hrám

Každá rodina má nějakou svoji jistotu. Hru, kterou nemusí nikdo vysvětlovat. Stačí ji otevřít a za pár vteřin hrajete. U někoho to je Člověče nezlob se, u nás je to pexeso. Ne proto, že je to nejlepší na světě. Ne proto, že rozvíjí paměť. Ale protože u něj nemusím přemýšlet nad pravidly. Můžu vypnout hlavu a být s dětmi. A někdy je to přesně to, co po celém dni potřebuju nejvíc.

Smysluplně neznamená složitě

Mám pocit, že jsme si jako rodiče nastavili laťku hrozně vysoko. Jako by společný čas musel být pokaždé kreativní, edukativní a dokonale připravený. Jenže děti často neřeší, jestli jste vytáhli nejnovější deskovou hru roku. Řeší hlavně to, že jste si sedli vedle nich. Že jste se zasmáli. Že jste na chvíli odložili telefon. A že jste byli spolu. Možná jen deset minut. Ale opravdu spolu.

Nemusíme objevovat Ameriku každý večer

Takže až dnes večer sáhneš po té staré známé hře, nevyčítej si, že jsi nevymyslela další velkou aktivitu. Možná právě v té obyčejnosti je její největší síla.

Děti si za pár let pravděpodobně nebudou pamatovat, jestli jste hráli nejnovější deskovou hru nebo staré dobré pexeso. Ale dost možná si budou pamatovat, že jste si po večeři sedli ke stolu. A že jste byli spolu.