Největší chyba při hraní pexesa

Pomáháme, napovídáme, opravujeme. Děláme to z lásky – ale možná tím dětem bereme to nejdůležitější.
hraní pexesa - hledání kartičky lišky

Znáš to. Dítě konečně dorůstá do věku, kdy se s ním dají hrát stolní hry. Pexeso se jeví jako ideální start – má jednoduchá pravidla, která pochopí i malé dítě, a zároveň trénuje paměť a soustředění. Takže zasednete, rozložíte karty a jde se na to.

Jenže pak to přijde. Začnete hrát, zatím třeba jen s omezeným množstvím kartiček, ale dítě je frustrované, protože mu to zatím moc nejde. A ty mu chceš pomoci. Mělo by přece zažít ten pocit úspěchu, ne? A tak napovídáš. Ukazuješ. Opravuješ. „Tady jsi měl tu lišku…“ Děláme to skoro všichni. A upřímně? Neděláme to jen u pexesa. Úplně stejně nás cukají ruce, když vidíme, jak se trápí s posledním dílkem puzzle a my máme strašnou chuť mu ho tam prostě „správně“ natočit. Jenže právě v tu chvíli se z té hry vytrácí to nejdůležitější.

Proč je napovídání vlastně past?

Pexeso totiž často bereme jen jako suchý trénink paměti. Ale ve skutečnosti je mnohem víc o procesu hledání než o tom, kdo má na konci víc dvojic. Když dítěti napovídáme, zkracujeme mu cestu. A tím ho vlastně připravujeme o ten fascinující moment, kdy si mozek sám spojuje souvislosti. Co se v tu chvíli v dětské hlavě děje?

  • Pozoruje okolí.

  • Zkouší různé možnosti.

  • Dělá chyby (a zjišťuje, že se svět nezboří).

  • A hlavně: postupně si vytváří vlastní strategii.

To je ten skutečný moment, kdy se učí. Ne když mu my naservírujeme správnou odpověď na stříbrném podnose.

Zkus příště malou změnu:

  1. Nech dítě hledat. I když přesně víš, kde ta karta (nebo dílek puzzle) leží, nechej ho na to přijít samotného. Ta radost z vlastního objevu je nenahraditelná.

  2. Mlč o chybách. Chyba není problém, je to součást hry. Když otočí špatně, je to jen další informace pro příští kolo.

  3. Sleduj proces, ne výsledek. Nejde o to, kdo vyhraje. Sleduj, jak dítě přemýšlí. A neboj, brzy přijde okamžik, kdy tě bude na hlavu porážet! :)

Malý posun, velký rozdíl

Někdy stačí opravdu málo. Nechat prostor. Nechat dítě chvíli tápat. Hra najednou začne fungovat úplně jinak a ta čistá dětská radost, když „na to kápne“ bez pomoci, je nejvíc.

Dej mi pak vědět, jak ti to šlo! A pokud máš chuť na jednu rychlou hru bez napovídání, zkus naše on-line pexeso → Zkusit pexeso